Chcete-li najít jídlo v přírodě, musíte vědět, jak hledat

Chcete-li najít jídlo v přírodě, musíte vědět, jak hledat

29. 01. 2020, 13:52

National Geographic Explorer a autorka Sarah Marquis se vyhýbala obtěžování jezdců v mongolských stepích. Strávila tři dny v laošské džungli s jednou nohou přivázanou ke stromu, aby nespadla do vody a přitom trpěla horečkou. Ale asi její největší výzvou na cestách bylo najít každý den dostatek jídla.

 

To proto, že Marquis je extrémní globální trekker. Více než 20 let zasvětila tato Švýcarka svůj život tomu, aby se celé měsíce trávila sama a žila téměř výhradně mimo půdu. Navíc je vegetariánka, což místy, jako je masocentrické Mongolsko, dělá obzvlášť obtížné se orientovat. Hledání pohanky v poušti jí prý zabralo celý den.

Nedávno se vrátila z tříměsíčního přežívání v australské divočině, kde přežívala na cvrčcích, což byla jediná výjimka z jejího vegetariánského jídla, cibulkách lilie a na marakuji. Zde jsou nějaké její typy, jak přežít v přírodě.

Něž vůbec na nějakou expedici vyrazí, zaměří se hlavně na jídlo. Marquis si s sebou balí cca 20 kilo jídla, hlavně zdravého jídla. Pro ni, jakožto vegetariánku, to znamená především quinoa, pohanka, těstoviny, hodně obilí a zeleniny. Nezapomeňte zkontrolovat dobu trvanlivosti. Marquis také nepije a nekouří.

Jak sama říká: „Tělo je moje výplata, je to jako sportovní auto – musíte do něj dát to nejlepší palivo.“

Quinoa

„Pokaždé, když jedu do nějaké země, dopředu zkoumám jaké jsou zde rostliny,“ říká. Potřebuje vědět, které rostliny jsou jedlé, které rostliny léčivé a které smrtící. I když nedokáže určit přesnou rostlinu, ale zná její čeleď, většinou pozná, zda je bezpečné ji jíst.

První pravidlo: „Pokud vidíte, že zvířata kolem dané rostliny nic nejedí, není to dobré znamení. Jestli se rostlina zdá být v pořádku, raději si jí trochu masíruje na zápěstí, jestli trochu zčervená nebo svědí, tak ji nejezte.“

Jako další test, se můžete zkusit dotknout rostliny jazykem, pokud nepřijde žádná reakce, můžete začít žvýkat malý kousek.

Vyhýbá se věcem s červenou barvou, protože jsou většinou jedovaté a vždy má v kapce trošku záložního jídla, kdyby náhodou. V suchem postižení Austrálii si každý den udělala malou placku z asi kila mouky a vody, dost na to aby doplnila svou stravu.

Dalším klíčovým tipem je poslouchat vaše tělo: „Strach je dobrá věc.“ Ta elektřina, co vám jde po páteři až na temeno hlavy? Tomu je třeba věnovat pozornost“, říká Marquis.

Zatímco těm z nás, kteří jsou zvyklí nakupovat jídlo z obchodu, se může zdát všechno toto experimentování děsivé, Marquis ale tvrdí, že tyto dovednosti zdokonalila za léta výzkumu a pozorování. „Když trávíte tolik času v přírodě, stáváte se přírodou. Moje instinkty jsou opravdu ostré.“

Ve skutečnosti říká, že spojení s přírodou je důvodem, proč nikdy nepřestane s survivalem. „Ztrácíš smysl pro identitu. Je to úžasné. Je to jako malá kostka ledu tající v poušti – najednou jste součástí všeho. Jsi vítr, slunce, živly.“

 

 

Příspěvek Chcete-li najít jídlo v přírodě, musíte vědět, jak hledat pochází z Terčík.cz

Komentáře

Diskuze je prázdná.

Tento e-shop využívá cookies a bez jejich použití není schopen správně fungovat.  Snažíme se vylepšovat služby i díky analýze informací. Nebojte, vše bedlivě střežíme.