Křen selský, aneb jak ho využít jinde než v kuchyni?

 Křen obecný je vytrvalá, 30-150 cm vysoká bylina. Lodyha je přímá, jemně rýhovaná, dutá a větvená. Přízemní listy jsou až 80 cm dlouhé, eliptické, zubaté a dlouze řapíkaté. Dolní lodyžní listy, které během vegetace odumírají, jsou peřenolaločné, krátce řapíkaté. Horní lodyžní listy jsou podlouhlé až kopinaté, zubaté nebo i celokrajné a zúženou bází přisedlé. Květenství  je na konci větví složené z mnoha hroznů, květy jsou stopkaté, 4četné a špinavě bílé. Plodem křene je šešulka. Kvete od května do srpna.

Výskyt

Najdeme jej na březích, příkopech, vlhčích rumištích. Půdy preferuje hlinité až jílovité, dusíkaté a vlhké až mírně vysychavé.

zdroj: youtube.com

Použití

Sbíráme kořen, nejčastěji z dvouletých rostlin na podzim, od září do listopadu, nebo na jaře, od března do května. Kořen uchováváme čerstvý v chladu a vlhku, takže např. ve sklepě zahrabaný v písku. Křen má výrazně antibakteriální účinky, podporuje trávení, protože zvyšuje vylučování trávicích enzymů a normalizuje střevní mikroflóru. Také odhleňuje průdušky, působí močopudně a celkově povzbuzuje. Díky vysokému obsahu vitamínu C je skvělým prostředkem při rekonvalescenci. Při zevním použití zvyšuje prokrvení tkání, a tím urychluje hojení a regeneraci.

Vnitřně se užívá nejčastěji čerstvý, nastrouhaný a pro zmírnění štiplavosti se míchá s nastrouhanými jablky v poměru 1:1 v dávce 1-4 polévkové lžíce denně. Při chorobách průdušek se osvědčila jeho inhalace, tak že se 1 polévková lžíce křenu vaří ve vodě a páry z ní se inhalují asi 10 minut. K vypuzení žlučníkových kamenů se užívá maferát křenu v červeném víně, tak že se litrová láhev naplní do 1/5 nastrouhaným křenem, zalije se červeným vínem, nechá se 10 dní louhovat a pak se první tři dny tři čajové lžičky maferátu, později tři polévkové lžíce, a to nejméně 30 dní.

zdroj: youtube.com

Zevně se pak křen užívá hlavně při revmatismu nebo při ischiasu ve formě tzv. křenové placky, kdy se smíchá 1 díl strouhaného křenu, 5 dílů mouky a 1 díl tuku, pak se placka přiloží na postižené místo a nechá se působit 15-30 minut, podobně se mohou použít i čerstvé, pomačkané listy. U citlivých osob může ale křen vyvolat alergickou reakci, proto je potřeba nejprve na malém kousku pokožky otestovat.

Vnitřně by křen neměli užívat lidé s žaludečními nebo dvanácterníkovými vředy. Ve vyšších než doporučených dávkách pak působí negativně, dráždí trávící ústrojí a ledviny. Používá se také jako přísada k jídlům, hlavně těm masitým. Fytocidného působení křenu se také užívá při nakládání okurek nebo červení řepy, k nimž se přikládají plátky křenu, díky kterému směsi nepodléhají tak rychle plesnivění.

zdroj: youtube.com

Obsažené látky

Droga obsahuje glukosinoláty (zejména sinigrin), silice, značné množství vitamínu C (až x 2x více nežli např. v citrónech), sacharidy, enzymy, asparagin, glutamin, organické kyseliny a flavonoidy. Při porušení pletiv kořene (typicky strouháním) se ze sinigrinu působením enzymu myrosinasy uvolňuje hořčičná silice allylisothiokyanát, která způsobuje štiplavou chuť a pach křenu.

Příspěvek Křen selský, aneb jak ho využít jinde než v kuchyni? pochází z Terčík.cz

Tweet