Orsej jarní

Popis

Je to vytrvalá, 6 až 15 cm vysoká bylina. Stonek je poléhavý nebo vystoupavý, kořenující, dutý a v úžlabí řapíku jsou obvykle pacibulky. Listy jsou srdčitě vejčité nebo ledvinovité, nepravidelně zoubkované, lysé a řapíkaté. Květy jsou oboupohlavní, zlatožluté, jednotlivé, dlouze stopkaté a květní stopka je olistěná. Kvete v březnu až květnu.

zdroj: youtube.com

Výskyt

Nejčastěji se vyskytuje na loukách a na vlhkých a stinných místech v listnatých lesích, v křovinách. Dává přednost hluboké, dusíkaté půdě, která je provlhčená vodou.

zdroj: youtube.com

Použití

U orseje se sbírá kořen a nať, které se dříve užívali k léčbě hemeroidů, prsních nemocí, kurdějí, zevně pak k léčbě bradavic nebo dalších kožních výrůstků. V dnešním léčitelství se orsej už skoro nevyužívá. Mladé listy nebo celá nať byly v některých krajích oblíbené jako jarní a díky vysokému obsahu vitamínu C také zdravá salátová zelenina. Jíst je však rostliny možné jenom mladé, kdy ještě neobsahují jedovatý protoanemonin. V minulosti domorodci z Alp a Pyrenejí užívali orsejové šťávy k přípravě šípového jedu.

zdroj: youtube.com

Obsažení látky

Orsej obsahuje protoanemonin, saponin a vitamín C, v sušené nati najdeme silici a kyselinu palmitovou. V kořenech je přítomen enzym ureasa. Přítomný protoanemonin způsobuje otravy. Orsej vyvolává místy dráždění, na pokožce se tvoří záněty a puchýřky. Při požití se objevuje zánět dutiny ústní, žaludku i střev, přichází zvracení, kolikové bolesti žaludku, podráždění ledvin. V těžších případech se mohou objevit i závratě, bezvědomí, křeče a zástava dechu. U otráveného je nutné vyvolat zvracení a podat aktivní uhlí.

Příspěvek Orsej jarní pochází z Terčík.cz

Tweet