Metody určování směru

Schopnost vytvořit a číst mapu nebo terén, je jen začátek správné orientace. Důležité je se také naučit poznávat znamení, která najdete na zemi i ve vzduchu. Pokud u sebe nemáte kompas, existuje spousta způsobů jak si ho vyrobit. Orientovat se můžete podle hvězd i slunce a najít tak správný směr a dostat se do bezpečí.

Kompas a buzola

V dnešní době už jen málokdo ví, jak buzola a kompas fungují. Dnešní člověk si možná myslí, že tyto věci už jsou zaostalé a nebudou je potřebovat. Opak je ale pravdou, GPS se může pokazit, nebo jí dojdou baterie. Kompas vydrží mnohem déle. Můžete si pořídit jen velmi malý kompas, který nezabere moc místa a můžete ho mít vždy u sebe. Stačí jen trocha vědomostí k tomu, aby jste určili směr.

Popis buzoly:

1. Měřítko běžných geografických map, na protější hraně doplněné měřítkem v cm.
2. Neradioaktivní luminiscenční směrové značky, pro zaměření v noci.
3. Šipka (červená), určující směr zaměření azimutu ve dne (nemusí být vždy).
4. Zvětšovací lupa 2-3× (nemusí být vždy).
5. Korekční stupnice pro nastavení deklinace, obvykle ± 40 ° (nemusí být vždy).
6. Snadno otočné pouzdro (i v rukavicích), obsahující kompas.
7. Azimutová kružnice s rozdělením obvykle po dvou stupních (360 °).
8. Označení výrobce a typu buzoly (může být i jinde na pouzdře).
9. Tělo celé buzoly, někdy i ergonomického tvaru, vždy z průhledného plastu.
10. Vlastní kompas v pouzdru s tlumící antistatickou kapalinou.
11. Kvalitní ocelová osička střelky kompasu, uložená v safírovém ložisku.
12. Barevná část střelky (červená), směřující k (magnetickému) severnímu pólu.

zdroj: google.com

Stínová metoda

Tato metoda je jednou z nejstarších a slouží k určení východo-západní přímky. Potřebujete k ní slunce, to ale nesvítí pořád. Tuto metodu můžete použít jak na východní tak na jižní polokouli. Na rovném čistém místě zabodněte asi metr vysoký klacek do země. Na místo kam dopadá jeho stín zapíchněte kolík, a to za asi 15 minut opakujte znovu. Po spojení těchto dvou bodů vznikne východo-západní spojnice, kdy první zabodnutý kolík ukazuje na západ. Díky této spojnici poté odvodíte severo-jižní směr a podle toho pak světové strany.

zdroj: google.com

 Určení směru podle hodinek

Jde o velice jednoduchou metodu, ke které potřebujete jenom klasické ručičkové hodinky. Tuto metodu můžete používat v letním čase, v zimě si hodinky stačí v hlavě posunout. Také myslete na to, že čím blíž budete rovníku, tím těžší bude určit směr, protože je slunce přímo nad Vámi.

Severní polokoule:

Hodinky nastavte před sebe do vodorovné polohy. Malou ručičkou zamiřte na Slunce, takže přesně půlce mezi malou ručičkou a číslem 12 je severojižní směr, sever je za vámi a míříte na jih.

Jižní polokoule:

Na jižní polokouli směr určujeme stejně jako na severní, ale obráceně. Namíříte číslem 12 na Slunce, takže severojižní směr je opěr v půlce mezi dvanáctkou a malou ručičkou.

zdroj: google.com

Plovoucí jehla

Pokud se dostanete do krizové situace a u sebe nebudete mít ani kompas a ani nebude svítit slunce, musíte improvizovat. V KPZ nebo šití určitě najdete jehlu nebo drátek. Jehlu nebo drátek pak stačí zmagnetizovat, třeba o vlasy, triko, nebo hedvábí, pak ji položit na list a vložit na stojatou vodu. Jehla se pak začne chovat jako střelka v kompasu, která Vám ukáže severo-jižní směr. Ale pozor, jehla musí být řádně zmagnetizovaná, jinak bude směr ukazovat špatně, nebo vůbec.

zdroj: google.com

Orientace podle slunce

Další trošku náročnější metoda, je určení směru podle pohybu slunce po obloze, tato metoda také není nejpřesnější. Ale v krizové situaci, kde není nic na 100% postačí, když budete znát alespoň přibližný směr.

V zimě:

V létě:

zdroj: google.com

Orientace podle měsíce

Orientace podle měsíce je podobná jako podle Slunce, rozdíl je v tom, že místo i čas východu a západu se řídí tím, v jaké je měsíc fázi.

V zimě:

V létě:

zdroj: google.com

Hvězdy

Určování směru podle hvězd patří mezi další klasické metody. Nejen, že se na ně můžeme koukat nekonečně dlouho, ale nikdy nás nepřestanou fascinovat. Je proto dobré se v nich alespoň lehce vyznat jako dávní mořeplavci, kteří je používali právě k určování směru na moři.

Severka 

Podle této hvězdy se můžete orientovat vždy, podle jména jde také poznat, že ukazuje sever. Říká se, že je to nejjasnější hvězda na noční obloze a vychází vždy jako první. Pozor, to ale není pravda, pravdou je, že pouze nemění směr. Je to hvězda okolo které se točí další hvězdy, jako například souhvězdí Velký a Malý vůz. Pokud najdete Velký vůz, protáhnete jeho zadní část 4x až 5x, narazíte na Severku. Je to zároveň i poslední z hvězd roje Malého vozu.

zdroj: google.com

Jižní kříž 

Na jižní polokouli se naopak používá k určení jihu tento kříž. Najdete ho na mléčné dráze. K určení jihu stačí, když 5x protáhnete čáru za křížem a pak zalomíte kolno k horizontu.

zdroj: google.com

Ostatní

Další metody k určování směru jsou velice sporné a nepřesné, proto nedoporučujeme se na ně spoléhat. Jen člověk se zkušenostmi a dlouholetou praxí v tomto oboru se dokáže v ostatních přírodních jevech poukazujících na určování světových stran vyznat. Najdete pár výjimek, ale ve většině případech jsou tyto techniky opravdu jen orientační. Zde je několik dalších technik:

• ze strany stromů a kamenů je více mechu, lišejníků a řas na jižní straně
• letokruhy stromů jsou více zhuštěny na jižní straně (pro přesnější určení by stromy měly být osamoceny)
• rostliny se natáčejí za světlem – jih
• mraveniště mají strmější stranu směřovanou na jih (musí být na rovné ploše, ideálně neopřené o překážku)
• větve stromů jsou na jih delší (opět se jedná o osamocené stromy)
• sníh se na jaře déle udrží na severních svazích
• kostely jsou ve vesnicích většinou stavěny na východo-západní ose. Oltář je vždy na východ
• včelí úly a ptačí budky jsou většinou směřovány na jih
• paraboly satelitních antén jsou většinou směřovány na jih
• ve spoustě zemí jsou stálé větry, stačí si předem zjistit odkud kam a kdy vanou

zdroj: google.com

Ale pozor, některé z vypsaných příkladů jak určit směr, jsou pouze z chytrých knížek. Pokud jde o letokruhy stromů a mraveniště, máme opačnou zkušenost, na jihu byly letokruhy širší. To bylo způsobeno asi tím, jak se strom vypínal za sluncem stejně jako větve. Když se zaměříme na mraveniště, které je vhodné, mělo mírnější sklon na jih. Mravenci si tak nachytají více tepla do mraveniště. Takže se na rady z chytrých knížek nespoléhejte a radši si zajděte do přírody je ověřit.

Příspěvek Metody určování směru pochází z Terčík.cz

Tweet