Morseova abeceda

Morseova abeceda je soubor symbolů, který se využívá v telegrafii. Kóduje znaky latinské abecedy, číslice a další speciální znaky do kombinaci krátkých a dlouhých signálů. Přenášení těchto signálů je jednodušší něž přenášet všechny znaky abecedy.

K přenosu můžeme využít zvukové, elektrické a optické signály. V dnešní době se morseovka nejběžněji používá v amatérské radiotelegrafii. Rychlost komunikace se pohybuje od 60 do 250 znaků za minutu.

 zdroj: google.com

Užití Morseovy abecedy

Kódování, které se podobá novodobému, vymyslel Alfred Vail, byl to asistent amerického malíře. A. Vail uskutečnil v roce 1844 první telegrafické spojení mezi Washingtonem a Baltimorem. První Morseova abeceda obsahovala pouze číslice vyjádřené sekvencí teček, písmena a slova byla v tomto systému kódována jako kombinace číslic. Vail ale tento nepraktický způsob nahradil vlastním, ten se později nazýval American Code.

 zdroj: google.com

V Evropě vznikla další verze morseovky, až se nakonec oba kódy sjednotily v roce 1918 a vznikla tak mezinárodní verze Morseovy abecedy. Abeceda byla přizpůsobena tak, aby nejfrekventovanější slova angličtiny měly nejkratší sekvence teček a čárek.

Morseovka se používala celosvětově k vysílání a příjmu zpráv telegrafem, přičemž přenášená zpráva se nazývá telegraf.

Pro její technickou nenáročnost je morseovka stále používaná radioamatéry nebo skauty. Do roku 1996 ji používali jako prostředek tísňového volání všechny lodě o výtlaku větším než 300 tun.

 zdroj: google.com

Pro nouzové volání na moře se používá signál SOS, jde o sekvenci tří teček, tří čárek a tří teček. SOS nemá žádný význam, ale můžeme používat mnemotechnickou pomůcku „save our souls“. Tento signál zazněl i na palubě potápějícího se Titanicu.

Kód Morseovy abecedy

Morseovku se můžete naučit pomocí mnemotechnických pomůcek, což jsou slova, jejichž první písmeno a délka slabik pomáhá zapamatovat si kód písmene. Díky lidové tvořivosti vznikly i jiné skupiny pomocných slov, např. „alkoholická morseovka“ (A = absťák, B = blít až doma, C = cíl je výčep, … .

Tato metoda ale není velmi produktivní a vhodná pro výuku rychlosti příjmu, které se používají v armádě nebo radioamatéry. Při této rychlosti je nutné si zapamatovat, jaké sekvenci tónů odpovídá jaké písmenko. Snáze se naučí přijímat Morseovy značky sluchem ten, kdo pomocná slova nezná, než ten kdo se je naučil.

 zdroj: google.com

Tempo PARIS

Při vysílání Morseovy abecedy v akustické podobě se používají následující pravidla:

• základní časovou jednotkou je délka tečky
• čárka má stejnou dobu trvání jako tři tečky
• zvuková pauza uvnitř značky má stejnou dobu trvání jako jedna tečka
• zvuková pauza mezi značkami má stejnou dobu trvání jako jedna čárka
• zvuková pauza mezi slovy má stejnou dobu trvání jako sedm teček

Díky těmto pravidlům můžeme zcela spolehlivě rozlišit tečku od čárky i druh akustické pauzy. Poměr celkové doby trvání vysílání tečky nebo čárky včetně pauzy uvnitř značky je 2:1, což usnadňuje udržování konstantní rychlosti vysílání.

Slovo „PARIS“ se bere jako reference pro určení rychlosti vysílání. Celková doba jeho odvysílání včetně mezery za slovem je 50 základnách jednotek. Například pokud hovoříme o tempu vysílání 12 slov za minutu, odpovídá to právě rychlosti průměrně jednoho písmene za sekundu, délka tečky je 60/(12*50) = 0,1 sekundy.

 zdroj: google.com 

Morseova signální lampa

Pro předávání zpráv na menší vzdálenosti a za dobré viditelnosti je možné použít morseovu signální lampu. Nejedná se o přenos elektrických impulsů po drátech nebo rádiově, ale o přenos pomocí světelného paprsku. Tuto metodu často využívají vojenské námořní síly a lodní doprava. Výhoda je, že vysílání neporuší rádiový klid. Naopak nevýhodou je snadné prozrazení vysílajícího objektu a nutná dohlednost mezi vysílající a přijímací stranou. Světelný zdroj nelze použít na rychlé svítí/nesvítí, proto se používá předsazené clona z několika žaluzií, které se otevírají/zavírají vysílající obsluhou.

 zdroj: google.com

Příspěvek Morseova abeceda pochází z Terčík.cz

Tweet