Africký mor prasat – vše co potřebujete vědět.

Africký mor prasat (AMP) je vysoce nakažlivé onemocnění prasat podobné klasickému moru prasat. Může onemocnět prase domácí i divoké. Původním rezervoárem bylo prase bradavičnaté, od kterého se infikovala klíšťata.

VLASTNOSTI VIRU

Virus AMP se řadí mezi DNA viry a je také jediným zástupcem čeledi Asfarviridae. Je vysoce odolný v materiálech živočišného původu, protože dlouhou dobu dokáže zůstat životaschopný např. v trusu, krvi a tělesných tkáních. Právě proto často dochází k přenosu nákazy právě prostřednictvím syrových nebo dostatečně tepelně neupravených výrobků obsahující vepřové maso.

Velmi odolný je také proti nízkým teplotám, v chlazeném mase dokáže vydržet několik týdnů až měsíců, v mraženém dokonce několik let. V nakládaných a uzených masných výrobcích může přežít celé měsíce, v sušené šunce až 140 dní. Proto by se nikdy takovéto výrobky neměly přivážet ze zahraniční dovolené nebo zbytky těchto potravin vyhazovat ve volné přírodě, na odpočívadlech apod. Tímto způsobem by se mohl virus jednoduše přenést na prasata divoká. Vysoké teploty ale virus naprosto zničí, při 56°C je zničen za 70 minut, při 60°C za 20 minut.

zdroj: fotobanka pixabay.com

ZEMĚPISNÉ ROZŠÍŘENÍ

Africký mor prasat se v minulosti objevovat hlavně v Africe a jen zřídka kdy docházelo k nákaze i na evropském nebo americkém kontinentě. V několika posledních desetiletích to bylo hlavně ve státech na Iberijském poloostrově a omezeně i jinde, např. v Belgii (1985), Francii (1964, 1967 a 1974), na Maltě (1978), v Nizozemsku (1986) a Itálii (1967, 1969 a 1993). Všechna ohniska nemoci mimo africký kontinent, jen s výjimkou dlouhodobě trvajícího výskytu na Sardinii, se zatím vždy podařilo díky účinným protinákazovým opatřením úspěšně zlikvidovat.

Zároveň se ale AMP v letech 1995-2007 šířil i v některých afrických státech, hlavně v oblasti západní Afriky a na některých ostrovech, kde se do té doby nákaza neobjevila – Madagaskar a Mauritius. Nelze zcela vyloučit, že tento nárůst společně s globalizací, ekonomickou krizí a zkrmováním kontaminovaných živočišných odpadů prasaty mohl mít za následek znovu zavlečení AMP na evropský kontinent v dubnu 2007.

Nákaza se nejprve objevila v Gruzii, odkud se rychle šířila do dalších oblastí, jako byla Ruská federace, Arménie, Ázerbájdžán, Ukrajina, Bělorusko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Polsko a v červnu 2017 také Česká republika. Tato situace představuje velké riziko pro celou Evropskou Unii, hlavně vzhledem k těžce kontrolovatelnému množství cest zavlečení viru, jako jsou přirozené migrační trasy černé zvěře, nelegální přesuny zvířat a jejich produktů, ale i pohyb kontaminovaných dopravních prostředků a jiných předmětů nebo nářadí.

zdroj: fotobanka pixabay.com

VNÍMAVÍ HOSTITELÉ A PŘENOS

AMP postihuje jak domácí tak i divoká prasata a může infikovat i určitého hmyzího přenašeče, jako jsou klíšťata rodu Ornithodoros, hlavně druhy Ornithodoros moubata a Ornithodoros erraticus. Tyto dva druhy představují největší přenašeče viru AMP. Klíšťáci Ornithodoros moubata se vyskytují v Africe a přicházejí do kontaktu jak s tamními divokými druhy prasat, tak i s těmi domácími. Zá původního hostitele AMP v lesním cylku přenosu se považuje prase savanové, u kterého nákaza probíhá bez jakýchkoliv klinických příznaků onemocnění a tento druh slouží pouze jako nosiš infekce.

Jakou mají úlohu ostatní africká prasata v přenosu nemoci zatím není jasné. Občas může být infikováno i prase pralesní, ale jeho význam v epidemiologii je zanedbatelný. Klíšťák Ornithodoros erraticus byl poprvné rozpoznán jako přenašeč viru AMP ve Španělsku, až na základě toho byly zahájeny epidemiologické studio v Africe a byl tak objasněn význam Ornithodoros moubata při přenosu AMP v Africe. V klíšťácích se virus i množí a infekce virem AMP je může i zahubit.

V evropských podmínkách jsou k viru AMP náchylná divoká a domácí prasata. Umožněním kontaktu nakažených se zdravými zvířaty nebo kontaminací prostředí může lehce dojít k propuknutí infekce. K přenosu nákazy dochází přímým kontaktem zvířat, nebo zkrmováním odpadků obsahující např. infikované maso, kontaktem s kontaminovanými předměty, nářadím, dopravními prostředky, pracovní obuví nebo oblečením, pohybem v kontaminovaných prostorech a v neposlední řadě také prostřednictvím klíšťáků v oblastech jejich přirozeného výskytu.

zdroj: fotobanka pixabay.com

KLINICKÉ PŘÍZNAKY

Virus AMP vyvolává celou řadu forem klinických onemocnění, které závisejí na typu viru, plemeni zvířete, ale také na jeho momentální kondici. Nákaza může mít být perakutní, takže je průběh velmi rychlý s náhlým úhynem, akutní, kdy má rychlý průběh s úhynem do několika dnů, nebo chronická, kdy probíhá pozvolně. V oblastech, kde se zatím nevyskytovala probíhá perakutně nebo akutně. Rozsah klinických příznaků a úmrtnost se nijak neliší u prasat divokých a domácích. Nakažená zvířata nemusí vykazovat klinické příznaky, ale slouží jako nosiči viru.

Inkubační doba, tedy doba za se kterou se projeví příznaky, trvá obvykle 4-19 dnů. Kmeny viru s vyšší schopností vyvolat onemocnění mají za následek perakutní nebo akutní formu infekce, kterou provází vysoká horečka, obvykle 40-42°C, ztráta chuti, zažívací potíže, zácpa, zvracení, dýchací poruchy, krvácení kůže a vnitřních orgánů. Kůže je kvůli silnému překrvení narůžovělá až purpurová, nebo jsou na ní modrofialová ložiska, která se jeví jako nepravidelné skvrny na končetinách, uších, hrudníku a břicha. Zvíře obvykle umírá během 4-10 dnů, ale k úhynu může dojít i záhy, ještě před objevením prvních klinických příznaků. Úmrtnost je až 100%, samice mohou zmetat.

zdroj: fotobanka pixabay.com

Viry s menší schopností vyvolat onemocnění vyvolávají mírnější klinické příznaky, jako je zvýšená teplota, snížená chuť a skleslost. Tyto nevýrazné příznaky nemusí vzbudit podezření na AMP a probíhající nákazu je tak lehké přehlédnout nebo si ji zaměnit s jiným onemocněním.

Nízkovirulentní kmeny obvykle nezpůsobují viditelné klinické příznaky, jen zřídka jsou zjištěny skryté změny, např. v plicích. Prasata, které překonají akutní nebo chronickou infekci obvykle slouží jako nosiši viru. Některá mohou zůstat infikovaná trvale, tzv. perzistentní nosiči, takový jedinci jsou v boji s nákazou největším problémem.

zdroj: fotobanka pixabay.com

DIAGNOSTIKA

Africký mor prasat nelze na základě klinických příznaků nebo patomorfologického vyšetření rozpoznat od klasického moru prasat, s kterým mají chovatelé prasat a myslivci zkušenost z minulosti. Když se objeví podezření na nákazu, je vždy potřeba to nahlásit příslušné veterinární správě a nechat provést laboratorní vyšetření. Stejně tak je potřeba věnovat pozornost jakémukoliv horečnatému onemocnění prasat doprovázenému krváceninami.

Ve státech, kde se AMP nevyskytuje, ale kde se jeho výskyt nedá vyloučit, musí být laboratorní diagnostika namířena na izolaci viru, prokázání antigenu v otiskových preparátech nebo tkáních a prokázání nukleové kyseliny molekulárně biologickými metodami.

Pokud prase přežije přirozenou formu infekce, vytvoří si během 7-10 dnů po infekci protilátky proti AMP, které přetrvávají po celkem dlouhou dobu. V oblastech vysoké nákazy nebo v oblastech, kde došlo k prvotnímu vzplanutí infekce nízkovirulentním kmenem AMP, je možní protilátky zjišťovat v krevních sérech zvířat nebo extraktech z jejich tkání.

zdroj: fotobanka pixabay.com

LÉČBA, VAKCINACE, PREVENTIVNÍ A ZDOLÁVACÍ OPATŘENÍ

Léčba na tuto nemoc neexistuje, v případě nákazy je nutná okamžitá, radikální likvidace celého chovu.

Nikde na světě se v současné době nenachází účinná vakcína proti AMP, ale na její přípravě se intenzivně pracuje.

Z ochranných opatření, která by měla zabránit zavlečení AMP na území států EU, jde zejména o:

• důslednou ochranu státního území před dovozem zvířat, masa a tepelně neošetřených výrobků z oblastí s výskytem nákazy;
• zamezení vniknutí volně žijících zvířat do hospodářství;
• čištění, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci stájí a jiných prostorů a zařízení, v nichž jsou zvířata chována, jakož i čištění a dezinfekci technologických zařízení a vozidel;
• odstraňovaní vedlejších živočišných produktů a včasné a neškodné odstranění těl uhynulých zvířat;
• zákaz vstupu nepovolaným osobám do hospodářství;
• jednorázové naskladňování a vyskladňování turnusů, pokud to umožní provozní podmínky chovu;
• neprodlené hlášení zvýšených nebo hromadných úhynů nebo zvýšeného výskytu zmetání prasnic a došetření příčin;
• pravidelnou kontrolu zdravotního stavu zvířat, příjmu krmiva a vody.

zdroj: fotobanka pixabay.com

ZÁVĚR

Rychlé a postupující šíření AMP ve východní Evropě výrazně změnilo evropskou nákazovou situaci a představuje reálné riziko pro všechny členské státy EU. I přes přijetí protinákazových opatření v oblastech současného výskytu onemocnění se dosud nepodařilo dostat nákazu pod kontrolu. Americký mor prasat stále přetrvává i vlivem ekonomických a sociálně-kulturních faktorů, které musíme brát v úvahu při navrhování eradikačních programů.

Vše komplikuje i skutečnost, že prozatím neexistuje žádná účinná vakcína proti AMP a jedním spolehlivým opatřením v případě nákazy je likvidace nemocných chovů a kontroly přesunů zvířat. O to také musí být zodpovědnější přístup chovatelů domácích prasat a uživatelů honiteb. Také je nezbytné průběžně sledovat zdravotní stav a úhyny u prasat domácích i divokých a každé podezření na nákazu hlásit příslušné KVS. Vždy je lepší vyšetřit deset zvířat s negativním výsledkem než neprovést vyšetření pozitivního jedince.

Příspěvek Africký mor prasat – vše co potřebujete vědět. pochází z Terčík.cz

Tweet