Nacistické poválečné zločiny na českých civilistech.

Omlouvat nacisty tím, že například za tragédii Lidic může odboj, jsou naprosto zcestné. Za šest let okupace byly Češi vražděni i za vyprávění politického vtipu nebo poslouchání zahraničního rozhlasu. Povstání ještě více vyostřily kruté zločiny nacistů v posledních dnech války.

Míra německých zločinů byla tak vysoká, že proti uznání principu kolektivní viny na české straně byl jen málokdo proti. Projevy msty se daly za této situace vcelku pochopit a k stejným jevům docházelo třeba i v Paříži nebo Miláně.

zdroj: fotobanka pixabay.com

Válečné a poválečné (zlo)činy

Nejbrutálnější zločiny českých občanů na Němcích po skončení bojů jsou sice neomluvitelné, ale i tak neomluvitelné a nepatřičné jsou na sudeto-německé straně nikdy nekončící snahy měnit příčiny za následky.

Příkoří, které se dostávalo pražským Němcům krátce po válce, ale nesmíme brát jen jako jednostrannou věc. Německých válečných zločinů bylo v Praze a jejím okolí v květnu 1945 také dost.

Projevy „nordické lsti“

Projevy „nordické lsti“ můžeme klidně pominout. Jednalo se například o nedodržování termínů příměří nebo převážení zbraní i vojáků na sanitních vozech označených červeným křížem.Nebo také úmyslné zakládání požárů, krádeže a rabování.

zdroj: fotobanka pixabay.com

Němci se v Česku dopustili hlavně těchto válečných zločinů:

• vraždy parlamentářů,
• střelba na vozy a zdravotníky viditelně označené znamením Červeného kříže,
• brutální mučení zajatých povstalců,
• vraždy a popravy zajatých povstalců,
• ničím neodůvodnitelné vraždy bezbranných civilistů,
• braní rukojmí z řad civilního obyvatelstva a jejich terorizování,
• ohrožování životů zajatců a civilních obyvatel, když byli násilím nuceni uprostřed bojů odstraňovat barikády a nebo byli uvazováni na německé tanky a automobily jako „živé štíty“,
• zákeřná střelba německých civilistů z úkrytů na neozbrojené Pražany,
• spolupodíl německých civilistů na dalších zločinech a iniciování těchto zločinů, podněcováním německých vojáků k nim,
• úmyslné pokračování v boji i v míru po vypršení termínu německé bezpodmínečné kapitulace 9. května 1945 v 00:01

zdroj: fotobanka pixabay.com

Smrtí to nekončilo

Nacistům často nestačilo pouhé zastřelení zajatců a rukojmí. Zuřivost a nenávist k Čechům projevovali zvlášť krutě: uřezávali uši, vypichovali oči, stříleli do týla, usmýkali lidi za opasky, přelámali nohy nebo třeba ubíjeli pažbou.

Mezi nejkrutější německé válečné zločiny v Praze v květnu 1945 patří vraždění bezbranných civilních obyvatel, hlavně žen, dětí a starců. Nejmasovější teror podstoupili obyvatelé Pankráce, kterým se nacisté mstili za své bojové neúspěchy.

zdroj: fotobanka pixabay.com

Terorizování civilistů

Z domů zde bylo vyhnáno asi 2500 civilistů. Několik mužů a žen hned v blízkosti restaurace v ulici Sdružení zastřelili. Ostatní odvedli jako rukojmí za německé linie do ulic Za Zelenou liškou a bloky jejich domů byly po vyrabování zapáleny. Podobnou tyranii zažili i občané Spořilova.

Vraždění civilistů probíhalo i v okolí sídla velitele jednotek SS hraběte Pücklera u budovy právnické fakulty a na Františku. Těla zavražděných nacisté naházeli do řeky.

Weidingerovi nacisté vraždili v Kobylisích české civilní obyvatele hlavně v úseku Pelc-Tyrolky a také v úseku dnešní Zenklovy ulice. Tam také vypálili lékárnu a bezdůvodně zavraždili obyvatele domu, kde byla umístěna. Navíc také obyvatele protějšího domu.

Trojice uniformovaných esesáků, včetně asi 30leté ženy, pak v úterý 8. května povraždila na Hradčanech u Jeleního příkopu skupinu 21 zajatých Čechů obojího pohlaví, a to ranou do týla. Obzvlášť krutě se chovala pološílená esesačka s dlouhou bodnou zbraní. Po válce nalezená těla zavražděných měla nejen střelné rány, ale také rozpáraná břicha, probodnutá ústa, vypíchané oči a vyrvané kusy masa z těla.

Příspěvek Nacistické poválečné zločiny na českých civilistech. pochází z Terčík.cz

Tweet