Kopřiva dvoudomá a její blahodárné účinky.

Kopřiva je vytrvalá, obvykle dvoudomá a až 2 metry vysoká bylina. Lodyha je přímá, 4hranná, obvykle nekořenující, chlupatá a jen zřídka téměř lysá.  Její listy jsou vstřícné, křižmostojné, řapíkaté, přičemž čepel je delší než řapík, také jsou vejčité až kopinaté, na okrajích pilovité nebo zubaté, chlupaté a zpravidla s větším množstvím žahavých chlupů na žilkách.

Květy jsou jednopohlavní, nejčastěji v jednopohlavních květenstvích, které vyrůstají v paždí listů. Samčí květenství jsou přímá a latovitá, samičí jsou kratší, klasovitá nebo hroznovitá. Za květu jsou květenství přímá s žahavými chlupy a obě květenství jsou delší než řapíky listů. Květy jsou 4četné a lehce nazelenalé. Kvete od června do října.

zdroj: fotobanka pixabay.com

Výskyt

Najdeme ji ve vlhkých lesích, křovinách, podél cest, na březích, rumištích a v okolí lidských sídel. Preferuje dusíkaté a vlhčí půdy.

zdroj: fotobanka pixabay.com

Použití

Sbíráme list nebo nať, občas i oddenek nebo květ. Drogu můžeme sbírat od jara do konce září, pro nejlepší účinky ale pouze do května. Sušíme co možná nejrychleji ve stínu, při umělém sušení by teplota neměla být vyšší než 50°C. Použití kopřivy v léčitelství je velmi rozmanité. Její chlorofyl působí povzbudivě na metabolismus a také působí na chudokrevnost, dále také jako antirevmatikum, protizánětlivé, dezodoračně a urychluje hojení ran.

Kopřivová droga také účinkuje jako kardiotonikum, antidiabetikum, ale jen při lehčích formách cukrovky, kdy není potřeba píchat inzulín, proti průjmu, antivirově, hlavně proti virům chřipky, podporuje činnost slinivky a vaječníků, napomáhá při bronchiálním astmatu, působí močopudně, zastavuje krvácení, zlepšuje prokrvení vnitřních orgánů.

zdroj: fotobanka pixabay.com

Osvědčila se také při chorobách jater, žlučníku a ledvin i jako prostředek podporující tvorbu mateřského mléka. Kořen se užívá především zevně proti vypadávání vlasů, kdy hrst kopřivových kořenů 10 minut vaříme v 0,5 l vinného octa a takto získaný odvar denně vtíráme do pokožky hlavy, samčí květy údajně zvyšují plodnost mužů.

Kopřiva se nejčastěji podává ve formě odvaru nebo nálevu, a to 1 čajová lžička drogy na šálek vody, užíváme 3x denně. Za lehce toxické jsou považovány jen čerstvé rostliny, které způsobují na pokožce pálení a puchýřky. Sušením nebo varem se však toxické látky ničí a kopřivu můžeme pak užívat i dlouhodobě a bez jakýchkoliv následků. Z mladých kopřivových listů se může připravit salát, “špenát“ a nebo se mladé lístky přidávají do „jarních“ polévek.

zdroj: fotobanka pixabay.com

Obsažené látky

Listy obsahují množství chlorofylu (až 1%), asi 15% minerálních látek, z nichž důležitý je zejména hořčík, dále karotenoidy, flavonoidy, organické kyseliny, již výše uvedené aminy acetylcholin (asi 1%), histamin (asi 0,5%) a serotonin (asi 0,02%), sacharidy (např. arabinózu, galaktózu, glukózu, manózu), vitamíny (např. B2 a zejména v mladých listech vitamín C), aminokyseliny, glukoniny (snižují hladinu krevního cukru), třísloviny (které „zastavují krvácení“), fytoncidy, kyseliny šťavelovou, mravenčí, octovou, pantotenovou (B6), křemičitou (která má zřejmě močopudné účinky) a další látky.

Příspěvek Kopřiva dvoudomá a její blahodárné účinky. pochází z Terčík.cz

Tweet