Kolik vody denně člověk opravdu potřebuje?

Největším problémem každého cestovatele, dobrodruha ale i obyčejného výletníka je zajistit si na cestu dostatek pitné vody. Právě její zdroje jsou často limitujícím faktorem řady cest a podniků. Říká se, že bez vody člověk přežije přibližně tři dny. Je to opravdu tak? Kolik vlastně naše tělo doopravdy potřebuje přijmout tekutin denně?

Co se dozvíte?

1. Kolik vody denně by měl člověk vypít.
2. Jaký typ nápojů by měl pít.
3. Co se s vodou dále v těle děje, k čemu je vlastně potřeba.
4. Co se s tělem stane, pokud dojde k dehydrataci.
5. Jak často pít?
6. Přehledné shrnutí

Kolik tekutin je denně organismem spotřebováno?

Říká se, že se lidské tělo z 80 % skládá z vody. Denně asi 2,5 litru tekutiny spotřebuje následkem nejrůznějších metabolických procesů a samozřejmě vylučováním močí a stolicí. A tento objem je třeba nějak doplnit. Přibližně 900 mililitrů vody přitom dokáže organismus přijmout z potravy a stejné množství pak tvoří metabolická voda. Ale stále zbývá asi 1,5 litru tekutin, které je třeba získat – a tedy dodržovat pitný režim. A jaké potraviny jsou nejvíce vodnaté? Obecně ovoce – až z 80 %, ale hlavně zelenina (mrkev, salát nebo meloun), u které se jedná až o 90-95 % objemu. Dále může být zdrojem vody sýr nebo vaječné bílky.

A jak to funguje?

Voda se skrz stěny trávicího traktu vstřebává do krve, kterou zřeďuje a napomáhá správné cirkulaci krevního oběhu. V krvi pomáhá udržovat trvalé podmínky, zejména co se koncentrace určitých látek a osmotického tlaku týče. Prakticky je zásadním činidlem udržujícím homeostázu krve a organismu. Všechny rozdíly – nadbytek i deficit vody a tím pádem i minerálních a dalších látek pomáhají udržovat ledviny, kterými krev prochází a filtruje se. Za den se všechna krev v těle „profiltruje“ asi třikrát až čtyřikrát. Ledviny jsou pro chod těla nesmírně důležité. Tak důležité, že se jedná o párový orgán, ačkoliv k dostatečné činnosti bohatě stačí jedna ledvina. A o jejich významu stačí i fakt, že po přerušení funkce ledvin dochází ke smrti do dvou dnů.

Proč je ale voda tak důležitá?

Především zprostředkovává nejrůznější biochemické reakce, které v těle probíhají, je silné rozpouštědlo, dělá tak látkovou výměnu a samozřejmě je kruciální pro správnou činnost vylučovací soustavy a díky ní jsou škodlivé a toxické látky dostávány z těla pryč. Což se děje jednak klasickým vylučováním, ale pak kupříkladu i pocením. Voda je nesmírně důležitá při tvorbě potu, který nejen, že tělo zbavuje nežádoucích metabolitů, ale především ho ochlazuje. Už při pěti procentní dehydrataci tedy začínají zdravotní problémy, zejména přehřátí organismu. Následuje selhání oběhové soustavy, postupný rozklad bílkovin, šok a samozřejmě smrt. Ale pozor, dehydratace není jen okamžitá, nebezpečná je samozřejmě i dlouhodobá dehydratace, která ústí v selhání funkce ledvin a tvorbu ledvinových kamenů. Méně závažnými problémy je bolest hlavy, častá migréna, únava a snížená schopnost soustředění.

Jak často pít

Přijímat tekutiny by se mělo průběžně během celého dne. Samozřejmě, že záleží na vykonávané činnosti a prostředí, kde se člověk pohybuje. Velký fyzická zátěž a suché, teplé prostředí vysilují organismus více a ten musí přijmout i více vody. Ale obecně platí, že pít by se mělo, pokud možno pravidelně, a v malých dávkách. Ne popíjet co čtvrt hodiny, ale minimálně jednou za dvě hodiny ano. Rozhodně není dobrý nápad snažit se deficit „dohnat najednou“. Je to pak obrovská zátěž na ledviny. Dobré je také se hned po ránu zavodnit – a rozdělit si denní dávku tekutin tak, aby člověk přibližně 1,3 litru vypil dopoledne a 0,7 odpoledne.

Lidé často mívají tendence pít až ve chvíli, kdy cítí pocit žízně. To je ovšem chyba, protože žízeň se dostavuje až při přibližně 2 % dehydrataci, a navíc může být tato hladina u každého nastavená individuálně. Obecně se s věkem snižuje a malé děti ji kupříkladu nedokáží poznat vůbec (i proto je dehydratace u malých dětí skoro nejvážnějších zdravotním rizikem a rodiče by si měli dát pozor na to, aby svému dítěti dávali pravidelně napít).

Člověk by měl denně přijmout přibližně 2,5 litru vody. Také se říká, že se jedná o množství 1 litru na každých 30 kilogramů. A jak je to u dětí? Ve věku od dvou do tří let by měl člověk vypít denně okolo 0,9 litru tekutin. Dítě od čtyř do osmi let pak spotřebuje okolo 1,1 litru a od devíti do 13 let se jedná o příjem o objemu přibližně jednoho a půl litru.

Je možné se vodou předávkovat?

Ano, vodou se je možné opravdu „předávkovat“. Pokud člověk dlouhodobě pije velké dávky vody (troj až čtyřnásobek běžného objemu, tedy přibližně 10 litrů), dochází k poškození ledvin a dalším zdravotním obtížím. Větším problémem ovšem je, pokud by toto množství vypil najednou. Ledviny by pak nestihly vše filtrovat, došlo by k vytvoření hypotonického prostředí, voda by vstupovala do buněk a ty začaly otékat – zejména mozkové buňky jsou na to velmi náchylné a hrozí tak nebezpečí otoku mozku, poškození nervové činnosti a následné smrti.

Jaké nápoje jsou vhodné

Obecně by se člověk neměl vystavovat extrémům – velmi studené nebo naopak vařící nápoje, stejně jako minerální vody či velmi sladké tekutiny nejsou zrovna nejlepší. Za horkých dní se doporučuje pít čistou vodu nebo mírně nahořklé či kyselé nápoje – sladké spíše škodí, protože umocňují pocit žízně. Co se týče nejrůznějších iontových či podpůrných nápojů, ty jsou důležité pro vrcholové sportovce nebo po extrémní fyzické zátěži. Ale v normálních podmínkách jsou spíše škodlivé a rozhodně by neměly být konzumovány dlouhodobě. Pozor i na močopudné nápoje, které způsobují, že se naopak více vody vyplaví, než bylo vůbec přijato. Jedná se o kávu, černý a zelený čaj, kolu nebo obecně všechny nápoje s obsahem teinu a kofeinu (proto se také v lepších restauracích dává ke kávě sklenice vody). Problematický je ze stejné důvodu i alkohol. Pivo a víno opravdu nejsou ideálním zdrojem tekutin a pít je celý den může být až nebezpečné.

Jak to poznat?

Jak se pozná, zda pijete málo nebo naopak příliš? (vyskytuje se totiž i tzv. psychická žízeň, kdy má člověk pocit žízně, ačkoliv je zavodněný až moc). Spolehlivě podle barvy moči. Světlá moc značí vyrovnaný příjem tekutin, tmavá naopak nedostatek. Stejně tak funguje jako ukazatel fakt, jak často denně chodíte na záchod. Nadměrný příjem naopak může indikovat nadměrné pocení se i za normálních teplotních podmínek nebo vlhkost dlaní a nohou.

Shrnutí

V několika odstavcích výše jste se mohli dočíst něco více o tom, kolik tekutin by měl člověk denně vypít a v jaké formě je přijmout. Není ale na škodu udělat přehledné shrnutí v deset bodech.

1. Dospělý člověk by měl přijmout cca 2,5 litru tekutin denně.
2. Asi 1800 ml vody lze přijmout z potravy či se získá jako tzv. metabolická voda.
3. Okamžitá ale i dlouhodobá dehydratace je velmi nebezpečná a je nutné jí předcházet.
4. Je třeba pít pravidelně a „nedohánět“ deficit najednou.
5. Káva, černý a zelený čaj či kola nejsou vhodné nápoje, protože jsou močopudné.
6. V horku se hodí pít čistou vodu nebo nápoje mírně hořké či kyselé, nikoliv sladké.
7. Dostatečný pitný režim se dá mimo jiné poznat i dle barvy moči. Čím tmavší je, tím je organismus více dehydrovaný.
8. Pocit žízně se objevuje až u 2% dehydratace. 5% dehydratace je přitom životu nebezpečná a organismus při ní začíná kolabovat.
9. Při dlouhodobé dehydrataci dochází k poškození funkce ledvin.
10. Vypití 10 litrů tekutin najednou může vyústit v okamžitou smrt.

Příspěvek Kolik vody denně člověk opravdu potřebuje? pochází z Terčík.cz

Tweet